Dvanáct znamení zvěrokruhu - dvanáct chápání strachu a smrti

Zdroj: esoterika.cz
Strach Psychologie Znamení Zodiac
Dvanáct znamení Zvěrokruhu. Dvanáct sfér, dvanáct území těsně k sobě přiléhajících, zároveň však oddělených stroze stanovenými hranicemi… Představme si je nyní jako pomeranč, jako božský, slunečný plod. Pomeranč o dvanácti dílcích, Zvěrokruh v trojrozměrné podobě. Představme si, kterak pojídáme dílek za dílkem, prožíváme jedno období za druhým, až do konce… Každé z jednotlivých znamení zaujímá určitý vztah k této skutečnosti, vztah, který je charakterizován jeho umístěním ve Zvěrokruhu, jeho umístěním ve frontě na pozření:
kartarka
Beran je pozřen jako první, nemá tedy čas na dlouhé váhání, na přetvářku a braní ohledů - snad se ani nestačí něčeho zaleknout, snad proto tak málo strachu a tendence vrhnout se vždy jako první do těch nejnebezpečnějších situací…

Býk již zná lítost a emoce, již zahlédl smrt ve své blízkosti, vnímá ji však jako ztrátu formy, na kterou si teprve zvyká, jako ztrátu oblíbené hračky… Má již trochu času na vytváření konkrétních hodnot, stihne však jen načrtnout obrysy, zanechává po sobě jen stopy v písku, které brzo spláchnou vlny příboje…

Blíženec pozoroval značně protichůdné reakce svých předchůdců a pokouší se najít svůj přístup, hledá způsob, jak pochopit skutečnost blížícího se pozření, zkouší popsat své pocity, avšak nemá čas proniknout do hloubky…

Rak nalézá záchranu v zanechání potomstva, v úniku do paralelních světů, vnímá počínání svých předchůdců jako chaotické, zkouší tedy metodu "mrtvého brouka" a doufá, že bude ušetřen, nepovšimnut…

Lev zachycuje celou epizodu, kterou mohl prozatím pozorovat, jako zábavnou historii, která se ho zdánlivě netýká - cítí se býti natolik vydělen, snad se dokonce i považuje za tvůrce toho všeho… Únik hledá v zábavě, v tvůrčí realizaci - tak zesiluje sebevědomí, vědomí jedinečnosti a nedotknutelnosti…

Panna - poslední dílek první poloviny pomeranče… Stejně tak i nevinná Panna-princezna zůstává o samotě se strašným drakem, či se svým vyvoleným ženichem. Vnímá prázdnotu svého dosavadního života a doufá v plnost před sebou. Vztah k faktu požírání se začíná měnit - vždyť je to někdy dokonce příjemné, v každém případě je možné si zvyknout…

Váhy začínají další polovinu, další "poločas" - harmonie je narušena, nastává boj za její udržení za každou cenu - snad tehdy, když si udržíme určité zvyky a budeme dodržovat určitá pravidla, snad tehdy nebudeme pozřeni… Snad je možné se s Požíračem nějak domluvit…

Štír již pochopil, že domluvy nepomohou - zbavuje se všeho zbytečného a pouští se do boje, do zoufalého boje, jehož marnost si nechce připustit... Než čekat,než pomalu a zdlouhavě potupně umírat, to raději celý proces urychlit, přiblížit se k Požírači co nejblíže, vyzvat ho na souboj…

Střelec hledá únik ve filozofických teoriích, hledá způsob záchrany a spásy těch, kdo již byli pozřeni, kombinuje jejich přístupy, využívá odkaz, který po sobě zanechali a vytváří ideální programy a postupy, kterak se pozření vyhnout…

Kozoroh se již na nikoho nechce spoléhat, poučen příkladem svého předchůdce, pokouší se sám uniknout, sám se vydává vstříc jícnu Požírače, sám šplhá vzhůru, sám si vytváří svůj vlastní náhrobek. Jeho skeptický vztah ke všem teoriím a duchovním ideálům je příznačný a není divu - vždyť mohl na vlastní oči zblízka pozorovat, kterak i oni byli bez prodlení pozřeni…

Vodnář pod heslem "Po mně potopa" boří vše, co je nějak spojeno s jeho lidskou minulostí, zdánlivě tak dává najevo svou lhostejnost k blížícímu se konci. Zároveň však doufá, že bude-li sám ničit a bořit, přiblíží se podobě hrozivého Požírače, dostane se mu milosti a prominutí údělu…

Ryby zůstávají nakonec v naprosté izolaci, již nemají s kým se poradit, komu předat své dojmy, komu vyprávět o svých zaručeně fungujících způsobech, kterak se vyhnout pozření… Snad proto čekají mlčky a vnímají skutečnost nezbytnosti konce jako skutečné vysvobození… Tak dlouho pozorovaly pokusy ostatních, tak dlouho jim poskytovaly útěchu beze slov, že jim pro sebe nic nezbylo - jen smíření a mlhavé, rozmazané pochopení, které nelze vyjádřit slovy…

Ano, každý z Dvanácti má svůj přístup, každý z Dvanácti má své metody a techniky, každý z Dvanácti má své iluzorní představy, každý z Dvanácti má své zdánlivě spásné jistoty… Každý z dvanácti je ovlivněn faktem svého zrození v konkrétním prostoru a čase a proto podléhá určitým vibracím, které považuje za své, se kterými se ztotožňuje… Proto se obává smrti, proto se obává času, který je pro něj všemocným záhadným činitelem…