Déjà vu: Když si s námi mozek zahrává

Zdroj: psychologieprokazdeho.cz
Zdraví
Představme si situaci, kdy v úplně cizím městě vejdete do restaurace, abyste si objednal něco k snědku. V ten okamžik však strnete v němém úžasu – tady už jsem přece byl! Vše se zdá jaksi zvláštně povědomé. Zbláznil jste se? Jistě ne – pouze jste právě zažil déjà vu.
kartarka

Název fenoménu pochází z francouzského výrazu pro „již viděno“. Označujeme tak náhlý intenzivní pocit, že už jsme podobnou situaci či vjem zažili. Jde o poměrně častý jev, s nímž má údajně zkušenost 60-80% populace.

Příčiny déjà vu

Existuje řada více či méně seriózních teorií, které se snaží vysvětlit původ tohoto zvláštního jevu. Parapsychologové například věří, že souvisí se zážitky z našich minulých životů. Serióznější teorie pak hovoří o chybě v komunikaci mezi hemisférami našeho mozku – obě vnímají situaci nezávisle na sobě a vzájemně komumikují. Pokud se však zpozdí signál z nedominantní poloviny mozku, dominantní hemisféra obdrží stejnou informaci dvakrát po sobě s určitou prodlevou – odtud údajně pochází onen pocit „již viděného“.Současná věda to však vidí trochu jinak. Z výsledků jednoho z posledních výzkumů tohoto fenoménu, které uveřejnil v r. 2012 brněnský CEITEC při LF MU, pramení, že podobný zážitek je úzce spojen se stavbou našeho mozku.  Bylo prokázáno, že vznik déjà vu ovlivňuje množství šedé hmoty v určitých oblastech mozku, zejména pak v tzv. hipokampu – hlavním centru naší paměti. Ukázalo se, že menší množství této hmoty souvisí s větším výskytem déjà vu. Drážděním hipokampu lze také podobné stavy vyvolat.

Svou roli však zřejmě hrají také další faktory, například stres, úzkosti či různé poruchy (deprese, epilepsie aj.), které souvisí s vyšším výskytem fenoménu. Zajímavým zjištěním bylo, že déjà vu se častěji vyskytuje u populace s vyšším vzděláním.